| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Evropa ve Švýcarsku – Loukota první, Hladíková s Labounkovou druhé |
Vydáno dne 12. 07. 2005 (2051 přečtení) |  |
Tak další vrchol sezóny máme za sebou. V Echichensu (Švýcarsko) se odjel nejen finálový evropského šampionátu závod kategorií Junior a Elite, ale také jednorázový závod ME kategorií ostatních. Jak to zde probíhalo se můžete dočíst zde.Evropa ve Švýcarsku – Loukota první, Hladíková s Labounkovou druhé.Nejdéle ve čtvrtek 7.7. ráno se muselo dorazit do dějiště letošního evropského šampionátu v Echichens a všichni naši jezdci tento termín stihli. Bohužel, například taková Lenka Koutná byla sice na srazu včas, ale se sádrou na ruce. Od 10,00 probíhal v kempu u trati sraz všech našich jezdců, kde se rozdávalo vše potřebné, včetně startovních tabulek a pásek na ruku. Od 11,00 hodin již probíhal dvouhodinový trénink kategorií Junior a Elite, takže se většina bikrosového světa natlačila na tribunu sledovat, jak to ti nejlepší válejí a jak vlastně vypadá trať. Nutno ovšem podotknout, že tento trénink byl velice ovlivněn neustávajícím deštěm, takže většina jezdců z něj odcházela velice zablácená. Pro nás přišlo malé štěstí v tom, že do našeho tréninku po zemích, který jsme odjeli od půl třetí do tři čtvrtě na čtyři (samozřejmě s východním blokem – Rusko, Slovensko, Lotyšsko atd.), přestalo pršet a dráha naštěstí rychle vyschla. Samotná trať vypadala úplně stejně, jako na fotkách, které jsem přinášel na webu již před šampionátem. V podstatě žádný nezvládnutelný skok se na ní nenacházel a pouze dvojice velkých dablů na druhé rovince přinášela pro některé jezdce nezdolatelný respekt. Počasí se tedy během čtvrtečního odpoledne umoudřilo a například blok tréninků pro Francii se jel již za absolutního sucha. Od devíti večer se pak konal ještě slavnostní nástup po zemích, zakončený ohňostrojem a pak už hurá do postele, připravit se na pátek.Pátek 8.7. byl nejen dalším tréninkovým dnem, ale také prvním dnem závodním a to pro kategorii Cruiser. Dopoledne tedy ještě celé naše družstvo trénoval gate practise v tradičním východním bloku a odpoledne už se vše rozfrčelo naostro. Celkem 24 našich jezdců na startu, kteří nám v konečném důsledku přinesli 6 medailových umístění. Proto se nejdříve podívejme na ně. Michal Měchura startoval v kategorii Cruiser do 12 let a urval skvělý bronz. Tentokráte to nebyl ten Měchura, kterého známe od nás, že se zařadí na nějaké místo a tam už to dojede. Michal musel všude bojovat o postup a dravě se rval kupředu. V kvalifikaci zajel 2,4,3, ve čtvrtfinále 3, v semifinále 4 a ve finále již zmiňovanou trojku. Ve finále jel ale od startu až úplně vzadu, během dráhy se prokousal na čtvrtou příčku a v poslední zatáčce předvedl geniální podjetí jednoho ze soupeřů na třetí místo. Ve finále prostě geniální výkon. Milan Myšík byl naším druhým zástupcem v kategorii Cruiser do 12 let a opět z toho bylo finále. V kvalifikaci zajel 4,4,4, ve čtvrtfinále 3, v semíčku taky 3 a ve finále nakonec 7. Ve finálové jízdě to byl pravý opak Měchury. Míla měl dobrý začátek, ale ke konci už mu pravděpodobně ubylo sil. I tak je to skvělý výsledek a stejně Míla nepřišel o titul nejoblíbenějšího Čecha, jelikož ještě na startu svého finále burcoval gesty skupinu našich fandů, ať jej povzbuzují více hlasitě. Filip Fendrych se rozhodl odjet závod se samou dvojkou a tak od kvalifikace až do semifinále nezajel nic jiného ve své kategorii 13/14 let. Ve finále to bohužel prohodil a byla z toho sedmá příčka. Romča Labounková se představila v kategorii Cruiser Women do 18 let, kde byla díky svému šestnáctiletému věku skoro nejmladší, ale na dráze to nebylo vůbec vidět. V kvalifikaci dala dojezdy 1,1,3, v semíčku 2 a ve finále urvala bronz za vítěznou Angličankou Reade a Francouzskou Pottier. Ukázala tak, že bude již příští rok určitě tvrdým oříškem pro každou juniorku. Aneta Hladíková byla už před závodem tipována na jasnou favoritku kategorie Cruiser Women 19+. A také to tak od začátku vypadalo. V kvalifikaci dojezdy 2,1,2, v semifinále 1 a přišlo finále. Startovní povel a Aneta přeletěla přes rampu absolutně nejrychleji. Ovšem po 3 šlápnutí se najednou z ničeho nic propadla (vycvakla nášlapu), naštěstí se rychle vrátila do rytmu a v první zatáčce se již řítila na druhé příčce, v tom ji ovšem podklouzává přední kolo a je konec nadějím. Konečné 8 místo bylo pro ni velkým zklamáním, ale to už je prostě sport. Lukáš Měchura byl v junior cruiser naším posledním medailistou. Vypadalo to, jakoby se na cruisera vysloveně těšil. V kvaldě zajel 2,2,2 v semíčku 3 a ve finále nakonec po špatném startu 6. Ale i tak je to v našláplé konkurenci juniorů skvělý výsledek. Dalších našich šest cruiserů zakončilo svoji pouť v semifinálových jízdách. René Živný odjel v kvalifikaci 4,1,1 ve čtvrtfinále 3, ale v semifinále upadl ze třetího místa. Martin Trnkal začal trochu bláznivou kvalifikací s dojezdy 3,8,2, ve čtvrtfinále 3 a v semifinále trochu smolně 5. Podobně si vedl i Adam Brada, který po kvalifikaci 1,4,1 a čtvrtfinále 1, vypadl v semifinále až na cílovou kameru ! Semifinále znamenalo stop také pro Karla Dvořáka a Kubu Schneidera a nakonec smolně také pro Luďu Krále v kategorii Junior Cruiser. A co čtvrtfinále. Zde skončilo také několik našich jezdců. Michal Přibyl nepotvrdil skvělé dojezdy z kvalifikace a musel jít ven hned v následném postupu. Petr Tulach přišel o postup velkou chybou v poslední zatáčce (i když v té době už jel s rozsekanou nášlapou), zklamáním bylo takto brzké vypadnutí Honzy Švuba i Jirky Holuba, ten ovšem nastupoval do závodu po těžkém pátečním pádu. A nakonec vystavilo čtvrtfinálko stop i dvojici Tomáš Merta a David Požárek. Někdo měl smůlu a vyletěl již po 3 kvalifikačních jízdách. Trochu překvapivě nepostoupil ze základů nikdo z našich nejstarších riderů v kategorii 40+. Zdeněk Merta po dojezdech 5,4,7, Jura Plaček s dojezdy 6,3,5 a smolně vypadl i Petr Loupal s dojezdy 3,7,3. Honza Funiok šel ven s dojezdy 4,7,4, Honza Svoboda zajel 6,4,4 a Kuba Říha 4,5,6, ovšem čas Říhy přišel až na dvacítkách. Tolik tedy z pátečního závodu cruiserů. Ten byl zakončen nejen vyhlášením ME z pátku, ale i celkového pořadí Evropského poháru, kde si gold z našich odnesli René Živný, Adam Brada a Jirka Holub. Nyní se můžeme vrhnout na sobotní závod všech kategorií do 14 let. Ten nám přinesl hned 8 finalistů, což není vůbec zlé. Michal Loukota (Boys 9let) obhájil triple, což znamená, že se stal evropským šampiónem již potřetí v řadě a pokaždé, když jel ME si odvezl medailové umístění. Před 4 lety startoval na ME poprvé a jako nejmladší v kategorii do 7 let bral bronz. Pak už následoval zlato v sedmičkách, kde startoval již ve své věkové řadě, v osmičkách i letos v devítkách. Deniska Bartizalová sice neobhájila titul evropské šampiónky, ale i třetí místo je v našláplé skupině devítiletých děvčat, kde startují i o dvě hlavy vyšší soupeřky, velkým úspěchem. Obrovským a příjemným překvapením byla jízdy Jakuba Říhy v kategorii 13 letých, který s přehledem postupoval celým závodem a nakonec urval čtvrtej flek ve finále. Kuba byl tentokráte k nezastavení a na této dráze mohl naplno ukázat své skokanské umění. O další finálová umístění se postarala enkláva děvčat. V nejmladších, do 8 let se výborně rozjela Káča Trsková a například v kvalifikaci zajela dojezdy 2,1,2. Ve finálové jízdě to dlouho vypadalo, že by mohla útočit na bednu, ale nakonec z toho bylo páté místo, pro Káču jistě senzační. Dvojice Kika Zatloukalová a Lucka Daduláková brala páté, respektive šesté místo v kategorii dvanáctiletých dívek, i když Kristína se musela po pádu v první kvalifikační jízdě s postupem docela otáčet. Poslední dvojicí v sobotních finále byli zástupci kategorie 11 letých chlapců, Honza Košárek a Honza Kučera. Košárek, který na předchozích dvou šampionátech zajel vždy 8 flek se tentokráte vylepšil a zajel šesté místo, Honza Kučera měl po dráze docela smůlu a tuším že nakonec to byl sedmej nebo osmej flek. Jinak v semíčku skončila pouť pro Ondru Kučeru i Filipa Fendrycha, ve čtvrtfinále po pádu pro Mílu Myšíka, Petra Šimůnka, Pavla Kelemena i Martina Trnkala. Zbytek šel bohužel ven již po kvalifikaci. Po závodě challenge přišel na řadu nejen závod kategorií Junior a Elite, ale také déšť. Déšť přinesl ale i klouzavé zatáčky a mnoho pádů, proto se odjela necelá první kvalifikační kola a závod byl přerušen a nakonec úplně zrušen s tím, že v neděli se pojede jeden závod, ale dvojnásobně bodovaný. Tohoto rozhodnutí z našich nejvíce litovali Lukáš Měchura a Simča Fendrychová (oba zajeli v první jízdě jedničku). Neděle tedy opět začala kategoriemi challenge, opět za sluníčka a bez deště a nám přinesla 4 finalisty. Romča Labounková dojela druhá za Francouzskou Pottier, ale nikdy jsem ještě neviděl někoho být tak naštvaného z druhého místa. Co by za to kdo jiný dal. Jenže Romča měla tentokráte jasně na vítězství a jediná, kdo ji mohla ohrozit byla právě Pottier. Ve finále rozhodl start, který Romča opravdu zkazila a i když na třetí místo měla náskok 20 metrů, což je skvělé, tak na první se nestihla dotáhnout a to je pro ní zklamáním. Pro nás ovšem skvělé stříbro. Petr Muhlhans se po návratu z USA představil jako stále výborný jezdec. Loni skončil Juniory a tak to letos pro začátek prubnul ve Sportclassu a hned urval 3 místo. Myslím si, že by se možná nemusel ztrácet ani v elitě. Jakub Schneider si na dvacítce napravil zklamání z Cruiserů a v kategorii 17/18 let urval skvělé 4 místo, které si tak může přidat do své sbírky k loňskému finále na cruiserech. Letos měl Kuba opravdu skvělé starty, což pravděpodobně rozhodlo o jeho fenomenálním výkonu. Honza Švub se prezentoval šestým místem ve finále kategorie patnáctiletých, což značí, že si již delší dobu udržuje stabilní formu na finále v jakémkoli mezinárodním závodě. Ale ty starty? Na nich to chce fakt zamakat, povede se mu totiž jen každý druhý a to se v juniorech už odpouštět nebude. A pro koho znamenalo v neděli stop semíčko. Po pádu v poslední zatáčce šli ven Robin Ženíšek a Honza Svoboda, stejně tak Luboš Vojta, loňský medailista (ten jel ovšem po řadě zranění letos snad teprve svůj třetí závod). Ve čtvrtfinále šli ven Adam Brada a Kája Dvořák a v osmifinále po pádech Jirka Holub s Honzou Funiokem. A to už přišel na řadu dvojnásobně bodovaný závod elity a já musím začít hned naší největší radostí. Aneta Hladíková jezdila celý den samé jedničky a neodpustila si ji ani ve finále, kde vyhrála a celkově skončila druhá o pouhé 3 body za vítěznou Francouzskou Le Corguille. Ve stejné kategorii Elite Women stále nestartovala naše zraněná Jana Horáková, ovšem v celkovém pořadí udržela skvělou pátou příčku. Snad se dá Jana do kupy co nejdříve, aby mohla startovat na MS v Paříží. Druhou velkou radost nám udělala mladší juniorka Simča Fendrychová. Ta dojela ve Švýcarsku pátá a celkově skončila také pátá. V pořadí mladších juniorek by ale brala místo druhé. Už se opravdu těším na tuto kategorii juniorek v příštím roce, jelikož zde budeme mít tři závodnice (Fendrychová, Labounková, Koutná). V juniorech už to taková sláva nebyla. Lukáš Měchura zajel v kvalifikačce 3,3,1, ale ve čtvrtfinále mu pětka k postupu nestačila, Luděk Král v kvaldě dokonce 1,2,2, ale ve čtvrtfinále stop po šestce. Tom Haluza v kvaldě 8,7,8, Kuba Koutný 7,7,7 a Ondra Hrabě 5 a pak už jen pád na patu a konec závodu. V celkovém pořadí nejlépe Slavík 14 a Měchura 19. V Elitě vypadli v kvaldě Viky Karlík a Robin Šimeček. Viky jezdil opět velice slušně a dřel jako kůň, bohužel po dojezdech 3,5,6 vypadl. Robin Šimeček šel ven po dojezdech 6,4,5. Robin po dráze jede super, ale ty starty. Radim Kvaček i Michal Přibyl šli v pohodě dál z kvaldy, ale v osmifinále oba pátá místa a stop v dalším postupu, což znamená celkové pořadí až ve třetí desítce výsledkové listiny, takže žádná velká díra do světa. Na závěr přišla také soutěž družstev, do které byla přihlášena naše trojice – Olympus, PS a AUTHOR. Vítězem se stal team CRUPI před MEYBO a STAATS, AUTHOR skončil čtvrtý, PS TEAM pátý a OLYMPUS sedmý. Tolik informace z letošního ME ve Švýcarsku, příští rok se pojede finálová Evropa v Anglii (Cheddar), ale nyní nás ještě čeká MS ve Francii. Renda Živný |