|
| Trip to Cheddar |
Vydáno dne 28. 06. 2005 (1400 přečtení) |  |
report z Cheddaru
Trip to Cheddar
Minulý čtvrtek vyrazila naše repre skvadra ve dvou částech na evropský šampionát a evropský pohár do Cheddaru v Anglii. Ráno se nakládala kola a batohy, do vozidla, které vezlo vše potřebné na místo činu, večer pak zbytek celku letěl přímým letem do Bristolu v Anglii, což je asi 20 km od Cheddaru, tedy dějiště evropského šampionátu. V letadle kromě mě tedy byli Aneta Hladíková, Simča Fendrychová, Tom Slavík, Lukáš Měchura a Michal Přibyl. Let naprosto v pohodě, za 2 hodiny jste tam. No když už jsme u toho letu, tak si hned na začátek neodpustím storku od Slováků Milana Krebse a Dáši Polákové, jak se dá „ušetřit“. Vedení na Slovensku prý tak dlouho spekulovalo, jak je do Cheddaru poslat, až muselo zakoupit ty nejdražší letenky a pro dva to vyšlo celkem na 35 tisíc (nás vyšla jedna letenka na 4 tisíce i s letištními poplatky). Slovenská dvojka letěla navíc s přestupem z Vídně do Amsterdamu, kde ale pro zpoždění prvního letu nestihla přípoj a tak musela čekat půl dne na letišti na další spoj. Prostě fakt asi good trip.
Nám se tedy podařilo do Bristolu doletět dobře, hned v letištní hale jsme si čekli taksíka pro 6 osob a ten nás hodil tuším za 30 liber i s tuzérem do Cheddaru do našeho hotelu Market Cross. Hotel takového rodinného typu, ale apartmány i s kuchyňkou, plně vybavenou, takže naše první cesta vedla do šopu, kde jsme nakoupili čínu a jiné pokrmy do mikrovlky a už se to vařilo. To už nastal čtvrtek večer a jelikož „doprovodné“ vozidlo mělo dorazit až v pátek, čekal nás pohodový večer. V našem hotelu bydlela také dvojice z Maďarska Vilmos Radasics a Zolzán Hodi, takže jsme hned navázali družbu a zajeli společně omrknout dráhu bmx, která byla asi dva kilásky od hotelu. Vypadala velice dobře, ale na první pohled fakt krátký skoky.
Na zpáteční cestě potkala ještě Aneta svojí spoluzávodnici z teamu ONE Vilmu Rimsaite a tak jsem s nima zůstal tak hoďku na pokec. Vilma totiž byla minulé tři týdny na UCI kempu ve Švýcarsku a tak se od ní dalo získat mnoho užitečných informací.
Pátek ráno nás přivítal strašnou bouřkou a pršelo v podstatě celý den, až do odpoledních tréninků, které začínaly v 5. Dorazila už i Hanka Holubová se svojí skupinou v autech a tak se všichni ubytovali a k večeru jsme jeli na trénink. Před ním se nám ještě podařilo postavit repre stánek, který ale stejně do sobotního rána nevydržel nápor větru a uletěl nám na spodní louku, takže jsme ho v sobotu budovali znova. Trénink v pátek jinak proběhl v pohodě, až na můj pád po startu, který nakonec na dnešním domácím rentgenu ukázal, že mi způsobil zlomeninu prsteníčku na levé ruce. Závod jsem s tím ale odjel a čerstvou sádru jsem z ruky sundal asi půl hodinu po tom, co jsem přijel z nemocnice. Je to fakt neuvěřitelný, mám zlomený prst a zasádrují mi půl ruky. Takže i když to bolí, jen to doma leduju a snad to nějak sroste, Evropa je už přeci jen za rohem a není čas zevlovat. Po pátku tedy všichni spali v pohodě v očekávání sobotního závodu, jenom já se kroutil bolestí nad pomláceným tělem.
Sobota nás opět přivítala tradičním anglickým počasím. Manželka mi ráno psala z Čech sms, že je tu opět pařák, ale v Anglii foukalo jako blázen a tak nějak mžilo. Na závody to mělo ale vliv jen z části, většinou na třetí rovince, kde foukalo proti. Vás ale jistě zajímá, jak si naši přesně vedli. Jelikož nás nebylo na startu moc, tak můžu probrat všechny.
Michal Měchura – v sobotu zajel kvalifikaci kategorie 11/12 let s dojezdy 3,3,2, čtvrtfinále 1, semifinále 2 a finále 3. Celý den jezdil jak již je u něj zvykem v pohodě a jeho výhodou bylo především to, že s přehledem všechno naskákal. V neděli si dal kvalifikaci s dojezdy 1,1,1, čtvrtfinále 1, semíčko 2 a finále 2. Ve finálku jel celou dobu na prvním fleku, ale nakonec blbě najel do poslední zatáčky a jeden rider o na cílové rovince udolal.
Filip Fendrych jel kategorii 13/14 a v sobotu neprohrál jako vicemistr světa jedinou jízdu až do finále, kde dojel druhý za úřadujícím světovým šampiónem Gorkgomem.Neděle mu už ale nešla zase tak dobře a ve finále dojel 4. Asi ho v sobotu večer rozházelo v TV sledování anglickýho Big Brothera.
Já jsem v sobotu dal kvaldu 2,1,2, ale v semíčku jsem to zahodil z pohodové třetí pozice. Takže do nedělního závodu Evropského poháru jsem nastupoval se stejným bodovým ziskem na prvním místě, jako druhý Francouz Bonici. Naštěstí jsem v neděli ve skupině s úřadujícím evropským šampiónem, domácím Alanem Hillem, nasbíral za dojezdy 2,1,1 dost bodů, v semíčku jsem dojel druhej za vicemistrem světa Westerpopem z Holandska a tak už bylo jedno jak dojedu ve finále, celkové vítězství bylo v kapse. I tak jsem do toho ve finále šel na tvrdo a vlezl si do jedničky. Povedl se mi nejlepší start a všechny jsem zavíral, ovšem na první bouli na přitáhnutí mě ručkou chytil za dres domácí Nigel Page a to mě tak rozhodilo, že jsem bouli nestihl přitáhnout a byl jsem rád že jsem neupadl. Nakonec šesté místo, ale hlavně celkové prvenství!
Simča Fendrychová se v Anglii rozhodla pro šestá místa a také brala hned dvě najednou. V sobotním i nedělním finálku. Kvaldu zvládala po oba dny v pohodě, třeba v sobotu měla dojezdy 4,2,3, tak jsem fakt zvědav, jak na tom bude v konečném součtu celkově.
V Juniorech chytil exkluzivní formu Lukáš Měchura a v sobotu se suverénně dostal až do finále, kde urval senzační bronz. Jezdil už od startu fakt geniálně a finálko si zasloužil plným právem. V neděli se ale od něj štěstěna odklonila a hned v první kvalifikaci se rozsekal tak nehorázně, že vlastně nebyl schopen pokračovat v závodu.
Tomáš Slavík se prokazuje skvělou formou již po celou sezónu. V sobotním závodě měl smůlu a dost tvrdě spadl v semifinále v první zatáčce z třetího fleka, do neděle se ale dal dohromady a urval vynikající čtvrtej flek ve finále. Troufnu si říci, že druhou rovinku měl ten den fakt nejrychlejší z juniorů.
Poslední dvojicí na startu, byli eliťáci. Radim Kvaček a Michal Přibyl. I když se to podle dosažených výsledků možná nebude zdát, tak tentokráte před oběma fakt klobouk dolů, jelikož podávali výborné výkony a jen smůla je připravila o ještě lepší výsledek. Michal Přibyl v sobotu začal kvalifikaci trojkou, ale pak dvakrát padl a skončil, za to v neděli nakládal ve skupině i Alliemu a po dojezdech 3,3,2 s přehledem postoupil nakonec až do semíčka, kde dojel o kousek na pátém nepostupovém místě.
Radim Kvaček zahájil kvalifikaci excelentní jízdou hned v první rundě, kdy šel po startu do čela, ale v poslední zatáčce ho dvoumetrový Holanďan Bo Kneihesselink sejmul tak, že měl Kváča servanej celej zadek. I tak nakonec postoupil do čtvrtfinále, kde to ale zakončil opět pádem. V neděli po dojezdech 5,3,5 nepostoupil o bodíky.
Sečteno, podtrženo, výsledky na dobré úrovni. Ovšem co je víc, všichni se ukázali jako skvělá parta, podporovali se, chodili si fandit, prostě nikdo si nehrál na nějakého výjmečného jedince. Dobrá atmosféra panovala po celý víkend.
Neděle večer tedy skončila vyhlášením výsledků, odnesením našeho totálně zdemolovaného stanu k popelnici a přesunu na hotel. Odlet byl až v pondělí, a tak jsme ještě večer poseděli se skupinou riderů z Francie (Caprili, Faure, Ajinca atd.) a Anglie (Liam Phillips atd.). Od Capriliho jsem se dozvěděl, že například příští rok se první Evropa ve Francii pojede v La Chappele, kde je sice krásný areál, ale na dráze moc krátké skoky, takže to stojí za prd. Tak jsem mu vysvětlil, že to je z mého pohledu naopak dost dobrý J. A že finálová Evropa 2007 ve Francii se pojede asi na jeho home track v Mours. No a když už jsme u těch drbů, tak v pondělí ráno u snídaně říkal Holanďan Wissing, že Elite Women závodnice Rebeka Wichman je těhotná a tudíž končí se závoděním.
V pondělí nás už čekal jen let do Prahy, kde nás na letišti vyzvedával Petr Tulach, který tentokráte nemohl být s námi, jelikož svědčil na bratrově svatbě.
Sečteno, podtženo, spokojen jsem nejen s výsledky, ale hlavně s chováním jezdců v celé partě. Thanks to Hana a Honza, že zvládli long trip s doprovodným autem a uvidíme, jaké výsledky se dostaví za nedlouho ve Švýcarsku.
Renda Živný
|
|
|
